Studuj to, v čem jsi mezi kámoši za exota

„A k čemu ti taková škola bude?“ Ptalo jsem mě několik lidí, když jsem ve třiceti radostně hlásila, že jdu studovat indonesistiku. Doba účelová je už na ústupu, a tak si dovoluji poslat takovou otázku do minulosti nepochopení.

Celé tři roky jsem si náramně užila a těšila jsem se na všechny hodiny. Někdo si může říct, že jsem magor. Možná jo, ale spokojenej! Studium je super, když rozvíjí to, co je nám bytostně blízké. Ty cesty propojení se životem se pak najdou nějak samy. Mně se Indonésie dostala až do rodiny a kulturní rozdíly jsou můj denní chléb. To, co jsem se naučila, mi bude ještě dlouho sloužit jako základ porozumění tomu, kdo je po mém boku.

Dneska je to hodně osobní. Indonesistika je moje srdeční záležitost. Měli jsme poslední hodinu posledního semestru.

Nemohla jsem si vzpomenout na slovo synergie, to společné působení.

Taky jsem nezmínila, jak úžasně všichni učitelé a spolužáci přijali Ayunku a já jsem ten poslední semestr mohla chodit na semináře s ní. <3

Gaudeamus igitur iuvenes dum sumus!

> konec sentimentu <

 

 

 

Hati Written by: