Najdi čtyřlístek

Jasně, důvodů, proč mi úplně nešlo studovat dějiny, bylo určitě víc. Třeba že neudržím tolik informací. Ale třeba i to, že mi to nedávalo tak smysl, neviděla jsem na tom moc pozitivního, z čeho bych se chtěla učit.

A na cestách, to se člověk učí stále něčemu novému. Třeba jak lidé v opačném koutu světa dokážou využít jeden kus látky na spoustu způsobů. A taky nepotřebují tolik věcí. Jenomže ti lidi v Indonésii, u nichž jsem to takhle viděla, to nedělají vědomě. Dělají to proto, že třeba nemají na víc věcí peníze. Kdyby peníze měli a taky ty možnosti, tak by si třeba nakoupili spoustu věcí a blbostí naší západní civilizace. A pak ten turismus – ten těm lidem dává kromě peněz ještě kontakt s tou naší civilizací. A tak se mění celé kultury. Nejhorší je to, že přebírají naše manýry – chtít pořád víc. 

V nádherné knize Škola Malého stromu je moudrost Čerokíů. Jedna z nich je zákon Cesty. Ber jen to, co potřebuješ. Vztáhnout to na ten turismus, to by bylo!

Ještě mám něco k tomu výstupu z komfortní zóny. Je to pro mě každý další povídací příspěvek. Můžu si to povídat pro sebe a jen tak to mít jako vzpomínku na to, o čem jsem přemítala ten který den. A nebo je ještě někdo, komu tyhle věci krouží hlavou a ten je pak rád, že v tom není sám.

Hati Written by: